Byl jsem na dvoudením mejdanu. Velmi hustý, poznal jsem pár velmi hustejch figurek, jsem rád, že vím, že nejsem jedinej magor, že sou i větší, bylo to velmi hustý.... nemůžu nic psát, mám zcela čistou hlavu... :-)))

No, jak říkám, omezím psaní. Tak nějak nemám co napsat, co říct. A hlavně nemám chuť a nápady. To neznamená, že něco nenapíšu, ale asi jen čas od času. Jestli chcete, můžete se čas od času podívat jestli něco nepřibylo, ale to je fuk.

No jinak sem se včera viděl vééélikou hééérečku, která umí na svý okolí parádně zahrát přesně to co chcete vidět a slyšet. Docela sem se bavil, ale je otázka, jestli má význam na svý okolí hrát něco co nejsem.... ? :-))) Jo sem samotář, ale kdo z nás nejní sám, i když má vedle sebe lidi. Ale nechci hrát hry, kdy ze sebe budu dělat něco co nejsem. A to je možná to, proč mě spousta lidí, hlavně ti, kteří mě neznaj, považujou za divnýho. Ale nejedu v tom sám.... A jsem rád, přestože sem fakt hodně divnej, že nejsem umělecký dílo svejch rodičů, ale nýbrž jejich syn. A žiju si podle svýho a na nic si nehraju, i když mám veliký problémy, snažím se zůstat sám sebou, proto sem včera vrátil část peněz, který měly bejt směrovaný zcela jinam. A taky jako gesto, že prostě zůstanu sám sebou. Chci všechno prožívat, protože všechno prožívám, nechci proletět životem jako namydlenej blesk, chci si ho pořádně užít. Každičkej jeho detail, každičkej jeho vlas, každičkej jeho chlup, prostě do detailu. Pak bude zase o čem psát. Toť vše....

Jo, lidi. Poi strašně dlouhý době děsně pohodovej den. Strašně pohodovej.... Něco bych teďka napsal, ale nestiham, lital jsem celej den po různej pracích, ale mám za sebou fakt další hustej wejkend. Budu se muset o nich někdy pořádně rozepsat, protože to byly HUSTÝ PAŘBY!!!! :-))))

No jináč, objevili se nějaký drobný problémky s NIXNETEM, coby poskytovatelem hostingu d2.cz. Je prodanej nějaký společnosti PES, takže cosi přelejvaj. Taxi laskavě poznamenejte můj emajl, a až přestane web fungowat, ať wíte kam se ozwat... :-)

Na tvrdy drogy????? :-)

Takže zdá se, že deníček zase jede tak jak má. Od příštího tejdne, pokud přežiju wejkend, pokračuju. Tak nějak ....

Jo jinak tajemný střelec v Americe: GO! JOHNY! GO! GO! Uncle SAM tě MILUJE!

13:32 - No normálně divná vjec se mi stala. Si to takhle šinu směrem na Ípák, když tu najednou mě zastaví ženská a jestli prej náhodou nevim kde je ulice Sadová. No taxem řek, že newim, a wona mi začala vykládat, že v mejch očích vidí nějaký zklamání z přetvářky, a že si musím dávat pozor až vybuchnu, že to bude zlý. No, ale prej jinak za měsíc budu strašně šťastnej, a že si mám dát pozor na postaršího muže. No fakt newim proč, ale docela mě dostala. I když tohle asi říká každýmu, protože pak po mě chtěla prachy, taxem jí nic nedal, protože sem doopravdy žádný neměl....

Hlenoblití. Zelený a světle šedivý.

16:12 - Jo, čet sem nowej Reflex a měli tam nějaký posraný hlášky, jak je genialní si na internetu výst deník a jaký velký lidi to dělaj. Idioti. Zase wobjevili Ameriku.

Tohle mi přišlo asi emajlem... Nebo sem to někde čet a dost mě to pobavilo.

Skutocny e-mail informatika na Ministerstve financii.
Bol taky nasraty, ze sa potreboval zdoverit svojim kolegom -
informatikom:


... Nove kompiky sa minuli, takze sa teraz ide rozdavat zo
starsich (Pentium II 350), sefka mi hodila zopar
256 MB RAM nech ich tam pridam. Bolo mi az zle,drzal som v
rukach desiatky GB RAM a ziadna nebola moja.

Modelova situacia:
Pica robi v dosovskej aplikacii uctovnictvo dostane tento kompik
s 256!!! MB RAM ktore NIKDY nevyuzije a
ona ti zacne picovat ze chce novy kompik, ze ona potrebuje novy
rychly compik s 19" monitorom (naco
v dose?),darmo jej vysvetlujem ze na novom (Celeron 1200,
128MB) si nespusti dosovsku picovinu lebo je tam win2000, a ze v
podstate tento kompik je rychlejsi ako ten novy. Niezeby
picovala sama, ale ona si dovedie 10 dalsich pici a picuju
spolocne, samozrejme vsetky brutalne odbornicky na informacne
technologie (ani nevedia co je to adresar) zacali take rozumy
potit, ze som myslel ze ma tam jebne, ze im pice rozkopem nech
uz drzia picu. Pice sproste jebnute.
Alebo napr. moze si niekto normalny takto pomenovat wordovsky
subor?
"Zasady koordinacie naslednej financnej kontroly, vykonavanej
podla §11 a §12 zakona c. 502 Z. z. o financnej kontrole a
vnutornom audite o zmene a doplneni niektorych zakonov, upravuju
ucel a ciel koordinacie naslednej financnej kontroly,obsah a
postup pri koordinovani naslednej financnej kontroly a
organizovanie a pripravu koordinacnych porad.DOC" ???

A ako tie pice vymazavaju subor? Otvoria si word, zmazu jeho
obsah,sejvnu.
No je toto normalne?
To este nie je nic, niektore pice si pisu celu svoju
niekolkorocnu pracu do jedneho suboru!!!
Proste vzdy zacnu dole na novej strane, potom ked hore nieco
pripisu,tak sa im to cele posunie,
a potom to cely den opravuju to co je pod tym.
Maju z toho 10MB subor a nedajboze ho chcu skopirovat na
disketu.Ako do pice mozu mat zeny volebne pravo? Alebo pravo
nejakeho vyberu,alebo pravo nieco ovplyvnovat? Kde to do pice
zijeme? Ako je mozne ze sme nieco takeho dopustili?
Si pripadam ze robim v pornopriemysle - sama pica

No jo no ... ňákou veselou historku. V pondělí sem byl v divadle. Po dlouhý době, na nějaký hře od jakýhosi anglána. Fajn dílko, ze života mý a tý mladší generace. O sexu, drogách, nic neřešení, ztrátě ideálů, tragickejch koncích pohodovejch lidí, a o smrti.... A hlavně o ironickejch koncích...

Přičemž stačí říct jen "Díky".

Hmmm... Fčera sem udělal dva dobrý skutky. Pomox sem odnýst štyri židle a přenes jednu vanu na hydroponii. Sem zvědavej, esli se to někdy promítne do mý karmy. Maximálně tak do tý, co je na plyn a ohřejvá se v ní studená voda na teplou.

Odpoledne sem konečně donutil udělat smtp gateway. Sem se na to xystal asi tak měsíc, a až včera, kdy sem byl úplně maximálně vytočenej, sem to asi za tři hoďky zwládnul. Sem na sebe aspoň trochu pyšnej, aspoň ňákej posranej sukces. A večer sme se zblafli.... Obligátně... :-))) wobjeli sme autem pár známejch, všude si dali nějaký to brčko, a prostě pohoda klídek. I když... Furt mi něco xybí... Arogance, nafoukanost a krutost... :((
Takže sem koukal jako blázen na dnešní idnes.cz. Ty wolowé, nějaký šílenci obsadili v moskvě divadlo a držej tam strašný qantum lidí. Jo, čečenci... GO! GO! Ste hustý.... moc hustý..... zasraně moc hustý.... Je to krutý, ale kdyby to dojeli až do konce.... Miluju tohle století... STOLETÍ TERORU, NÁSILÍ A BOLESTI
Století s drogama. Čím víc nad tím přemejšlím, tím víc si uvědomuju, jak moc sme všichni na něčem závislí. Na sexu, na drogách, na pohodě, na rychlý jízdě, na smrti, na lásce, prostě načemkoliv co nás může uspokojit. Chybí-li předmět touhy, dostavuje se absťák.

Takže finální dnešní otázka zní: MŮŽU SE STÁT BOHEM?

Byl jsem předefčírem v Akropoli na Coil. Ty jo, to bylo fakt úplně totálně hustý vystoupení. Sem fakt zasraně rád, že sem je viděl. Vynikajici koncert, vynikajici performace, vynikajicí hustej a krutej zážitek.
Jináč co vejkend? Díq za optání, kalba. Jedna velká kalba. Tráva a jiné zábavné drogy.

Taxem se včera zůčastnil luksusní kotejlový párty. Dávali sme si všelijaký alko-nealko koktejly od typa, co to fakt moc dobře uměl. Takowej koktejl je děsně zákeřná věc, dáte si sladkej alkoholickej a cucáte si to tak tím brčkem, dokud nejste našlupky. :-)))

No jináč sem měl včera fakt hustýho špeka. Prostě meganásilnickej matroš. Sem přijel do Hostivaře, upad sem na postel a ležel. Furt ležel, pak přišla spolubydlící, něco sem do ní hučel a paxem to celý zakončil tím, že sem fakt strašně zhulenej, že si du lehnout. Taxem vzal ručník, mejdlo a šampon, dal si sprchu a vyrazil na koktejlovej mejdan. :-))) Sajgon.
A když sem šel ve dvě ráno se známou na tramwaj, tak nás začal obejímat nějakej týpek s tím, že kouká na lampy a líběj se mu tam ty kruhy, taxem naň házel svý oblíbený hlášky jako "že to nikdy neví" a won mi řek, "že každej z nás je individualita" a že to ví naprosto přesně. No měl pravdu. :-)

22:47 - Hmmm... Tak nějaxem si uvědomil, že sem dlouho nic dlouhýho nenapsal. A přitom se udála taková strašná síla událostí. Moc dějů v osobním životě, popravdě řečeno, nezůstala na mě nitka suchá, byl jsem rozebranej na takový malý kousíčky, až sem z toho vyděšenej. Nepodařenej hack. Kroužíte okolo serveru a vysíláte signály a podle odpovědí analyzujete, kde by mohla bejt trhlina. Wintermute. Nepodařilo se mi prorazit led a obrana mě rozložila na jednotlivý sekvence bajtů a já se ocitl ve vzduchoprázdnu. Udělal jsem ten krok, o kterým si nejste jistý, jestli náhodou nešlapete do prázdna. Lapám po dechu a nevím jestli se vznáším, padám a nebo stoupám. Jsem hříčkou něčeho, nějaký vyšíí moci, která je něco víc než Já. Já jsem sám sobě Bohem, můžu si dělat cokoliv, ale je něco víc než "Já Bůh". Nějakej zasranej větší bůh, nějakej hráč, kterej ovládá moji postavičku a někde tam u monitoru zuřivě buší do kláves a přivolává na svýho hrdinu jednu katastrofu za druhou. Snad se blaží pocitem, že na konec ho buď zničí a nebo nakopne do nejvyššího stadia maximální rozkoši. -= Chlívné myšlenky na seks :-) =- No, takže se stalo fakt hafo hustejch věcí. Zkonzumovalo se fakt velký množství trávy a všechno zakončíte na horách, kde dvě hodiny čekáte u ohně, než se něco začne dít s uzamčenou chalupou ve větru, dešti jak nějaký Jánošíci. Paxe dočkáte a tři hodiny děláte konopný mlíko, z listí ze skéra. Fakt hustý mlíko, vystačilo na dva dny. A to sem ještě z prdele přivez nějaký listí k rodičům do mého venkovského sídla, kde jsem jej dával k ochutnání sockám. A paxe bavil hláškama jako "fakt sorráč, ale je to jenom listí", sleduje xixty jak říkaj "ty wole, není možná", a vy jim na to odpovíte "ty wole, taxe poď podíwat." Přičemž víte, že to listíje dobrý natolik, že je odkrosí.... Jo, holt, to je všechno věc zvyku... :-))

No ale je fakt, že sou ještě hustší typy. Potkal sem známýho, kterej měl matroš. Ale strašně hustej, fakt strašně. Se slovy "sorráč, ubalím jenom něco menšího" ubalil takový strašný brko, úplnej raketoplán z naprosto ďábelskýho matroše, ze kterýho odpadávaly krystalky thc až se z nich dala utvořit lajna... hmmm.. škoda, že se to nešňupe... :) skončil ve špeku. První prásk.... Ty wole, já sem debil, dyk to už sem dneska psal... :-))))))

No nic, sem se nějak zapomněl. Hm.... Je to divný, přemejšlím nad nějakou zábavnou historku z poslední doby. No možná když sme jeli na ty hory, tak na nás občas někdo troubil. A až tam na těx horáx, ve tmě silnice jedenáctý třídy, byl BAF nějakým místním, velice všímavým domorodcem, upozorněn, že mu nesvítí zadek auta, a že je mu nějaký podezřelý. Ale jinak v poho.

Jo, jaxem byl na Coil, tak po zkončení koncertu prostě du a najednou narazím do týpka, se kterým sem si někdy v pjet ráno dával na párty nějaký špeky. Takový "ty wole, tak tebe bych tady nečekal", "no ty wole, já tebe taky. hustý co?", "hmmmmsss... jo dost hustý hustý", "tág čuz".... Jako fakt dobrý, fak že jo. Kdyby se mě někdo ptal jaký to bylo, tak bych řek "dobrý, fak jo". Co bych vyprávěl? Nejdřív nám rvali asi deset minut do řepy nějaký sinusovky, šumy a hukot, na samý hranici únosnosti a přesně v tom okamžiku, kdy si říkáte "kurwa, du pryč" do noisu přibude jakýs takýs rytmus a šou začíná. Nejdřív tam stojej dva divný jehlany, či co. Z nich se v dalším treku vyklubou totálně nahatý, na bílo natřený, chlapíci a točej se pomalu do kola. No a skoro ke konci jim začne z huby vytejkat krev a tu si roztíraj po celým těle. A pak sou tam štyři týpci, cirka štyricátníci, v bílejch kostýmech se zrcátkem na prsou od kterýho lítaj prasátka z reflektorů, dva za zá klavesama, jeden za mixákem a dvd plajerem, a poslední před mikrofonem vykřikuje texty a do toho hází rukama, jako by právě utek z blázince a zrovna se snažil dostat ze svěrací kazajky. Prostě z těch lidí vyzařovala taková hodně zwláštní energie.

"Tatínku, tohle je moje nová hra," řekl synáček svému otcovi.
"A v čem spočívá, drahý synáčku?" zeptal se tatík, celý šťastný tím, že synek projevuje zájem.
"Posadíš se do křesla a do svýho neurálního kontektoru si zapojíš tenhle modul. Můžeš pak být kým se ti zachce," odpověděl synáček.

Někdy si připadám jako cestovatel mezi různejma paralelníma světama. Můžu bejt ředitelem velkýho podniku, můžu bejt hudebníkem,můžu bejt šoférem, můžu bejt zvířetem, můžu bejt ptákem, můžu bejt naprosto kdekoliv si představím, že sem. Jeden z mejch starejch oblíbenejch světů je ten, kde ležím na posteli, a ta plave úplně osamoceně po moři.
Představte si, že ležíte na posteli, pod peřinou, nad vámi modrý nebe nebo hvězdná obloha a okolo vás šumí okeán. Houpete se. Najednou přijde bouře a v tu chvíli nezbejvá nic jinýho, než si zalízt pod peřinu. Je dobrý naučit se danej svět ohejbat a modifikovat, aby ste si mohli zachránit život. Přeci jen, šance přežít na otevřeným moři v posteli během bouře, je normálně dost mizivá. A tak si aspoň postačíte s tím, že prostě z postele nevypadnete a ani se s váma nepřevrhne.
V jinejch vesmírech nemáte někdy šanci přežít. Třeba když se rozhodnete bejt seriovým vrahem. Hrajete si s žiletkou, velmi ostrou, hrajete s lidskými těly. Vlastně máte šanci přežít. Stačí realit ohnout tak, že jste nepolapitelní. Prostě utíkáte před davem a najednou záblesk a prostě jim zmizíte z očí a přesunete se k moři, na pláž mezi samý svlečený ženský. A když vás to tam přestane bavit, můžete se přesunout na jinou pláž třeba mezi samý chlapi. A můžou bejt taky nahý a na hlavách takový tý přiblbký čepičky v podobě zátky s nápisem "Xlapi sobě". Záleží na tom jakou máte náladu.

Tyhle reality můžou bejt možná sdílený. To by vám spíš řekli obchodníci s realitama, ti do toho viděj víc. To si takhle prostě stačí zajít za chlapem, von vám wokáže několik fotek a vy si z nich vyberete tu nejlepší realitu, která se vás něčím zwláštním upoutá. Lidi se seskupujou do skupinek podle toho jakej svět maj společnej. Jsou reality anarchistický, reality skinhedský, reality diváků tývý nova, reality horolezců, reality barovejch povalečů, reality flákaču, milijóny dalších no a ta moje realita. Já jsem všechno a ovládám všechny světy dohromady. Něco hledám, ale nějak to zatím nenacházím a tak se snažím ohnout cizí světy k co nejblíž ke mě. A to za každou cenu. Někdy si du tvrdě za svým.

Například dneska. Byl jsem na jednání a na předváděčce jednoho softu. Samozřejmě klasika, když se má něco posrat, taxe to posere a nezafunguje. Naštěstí týpci to wokomentovali jako "jo, to známe" a já to sved na MS Windows. Takže sem tvrdě vysmah pryč. A tváře se velmi hustě.

No, takže je devět hodin večít a já sem fakt zasraně unavenej. Du spát.