středeční bizár

** update 20:06 dneska byla pohodová středa do tý doby, než nám odpoledne padla hlášenka a my sme zjistili, že k tomu projektu nemáme dokumentaci. víme jako, že ten projekt od začátku roku běží nebo by měl běžet, ale až dneska u zákazníka zjistili, že je 'něco' blbě zkonfigurovaný a to 'něco' konfigurovali týpci někdy v lednu. no prdel, ale po menším chaosu mám složku s dokumentací pro řešení hlášenek o dva papíry tlustší. pivo mi ani nechybí, spíš lidi.

Je polovina týdne a myslím, že tento bizár již nic do neděle nepřekoná. Největší fanoušek Miloše Zemana Pavel Kočiš pozval na rande Jiřího Ovčáčka.

Ondřej Sekora. Příběh českého Walta Disneyho ve složitých dobách. Pro mě je velkým překvapením, že v původní verzi byl Ferda Mravenec alkoholik, který obtěžoval samice berušek.

úterní pohotovost

** update 22:17 sem se dneska vysral na jakýkoliv honění za dědictvím a v poklidu se věnoval drobné práci v práci. todle honění za majetkama fakt strašně unavuje, ale stejně je to prdel. hlavně za všechny blbý kundí kecy, který sem musel v minulosti poslouchat.

ty vole

** update 21:49 jo, večer sem zabil aktualizací několika sraček na serveru u zákoše a měl sem fakt docela staženou prdel. na svý práci nesnáším ty stresový okamžiky, kdy se může posrat hromada věcí a pak mám rád ten vyjetej adrenalinovej stav, kdy je už všechno hotový. kdybych neměl pohotovost, hned bych do sebe hodil pár kodejnů.
docela prdel je s pojišťovnou metlife. v papírech po tetě, který sem si přivezl, byla i žádost o zaplacení splátky, tak sem zjistil, že má metlife kancl kousek od baráku a cestou z práce se u nich stavil. byla tam vyvoněná kancelářská slečinka, která se mě hned ujala a já ji dal papír, kterej sem měl a vysvětlil celou story. ona odběhla k počítači a vrátila se s tím, že teta měla u metlife uzavřený tři smlouvy. mě padla čelist a padla ještě níž, když mi bylo řečeno, že u jedný smlouvy jsem obmyšlená osoba já, u druhý brácha a u třetí já, brácha a k tomu matka. mě tak orosilo, že sem se úplně zapomněl zeptat, o jakejch částkách se vůbec bavíme. já, jak peníze vůbec neřeším, to neřešil do chvíle, než sem si nepromluvil s bráchou a matkou. kurva, že myslela i na matku mě docela položilo na kolena. celej ten vztah byl divnej a byl bych možná raději, kdyby zůstal divnej, tak jak byl původně. mám divnej rodinnejch vztahů plný brejle a už nechci divný rodinný vztahy řešit.

Dobrý sluha, ale špatný pán. Závislost na mobilech ohrožuje až 70 procent nezletilých. na to nemusim bejt expert, abych si všimnul, že kdejakej mladej kokot furt čumí do displeje. já to chápu, ale naštěstí sem si závislost na chatu odbyl v době, kdy sem se připojoval telnetem k Lianě a divnejma klientama k irc serverům.

======

** update 13:26 jak by pochvalně řekla správná bydlenka, kolega si k obědu řádně čvachtá. kam se na to hrabe žraní psů z misky. já se přiznám, že čvachtání a srkání při jídle nesnáším a nedávno sem zjistil, že není pravda, že všichni asiati taky mlaskaj a srkaj při jídle. pozoroval sem totiž nedávno pana majitele asijskýho bistra při jídle a ten člověk nesrknul ani nazačal čvachtat.
v sobotu sem měl druhý rande a bylo to opět fajn. mě se tomu nechce doposud věřit, ale fakt sem normálně potkal holku, která má pravidelnou práci, nesnáší dluhy a má kladnej vztah s rodičema. já sem z ní hotovej jak puberťák.
nedělní odpoledne sem zabil diskusí s matkou ohledně dědictví. například musím uzavřít tetinu živnost a podat daňový přiznání. To sem měl udělat do tří měsíců od úmrtí, ale jak to kurva mám udělat, když sem se nedostal do jejího bytu. takže sem dneska byl v KB s papírama od notáře požádat o výpis z účtu, abych mohl finančáku prokázat tetiny příjmy. jenže sem narazil na hlavu 22, ve které mi banka nedá ani písmenko informace dokud nebude uzavřený dědický řízení, ale současně je zaplacení daní první věc, kterou defakto musí pozůstalý udělat po zemřelým, pokud tento podnikal.

chata v ledečku

** update 11:26 včera sem prožil společnej den s bráchou. dopoledne sme vykysli u notáře, kde všechno proběhlo vícečiméně podle plánu. dostali sme klíče od tetina bytu, navštívili sme ho a vyklidili ledničku a odpaďák. byt je pěkný a vkusně vybavený s hromadou léků a dýchacím přístrojem. ta na tom musela bejt špatně, navíc brácha v cestovním pasu zjistil, že v posledních třech letech cestovala a ještě letos byla na měsíc v únoru a březnu v argentině. aspoň si užila, ale bůhví co vlastně v těch zapadlejch končinách světa hledala.
pak sme popadli klíče, o kterých jsme si mysleli, že budou od chaty, takže sme jeli do ledečka a dostali sme se jen na zahradu a do baráku už ne. to bylo divný, já ani nevim, jestli na chatu nějak pravidelně jezdila. zahrada zarostlá a rostliny zdivočelý, letos tam podle mě nebyla. ale vypadá to, že budu majitel zahrady a chaty. k tomu zdědím pár akcií harwardských fondů (jo ty pičo, fakt prej jo) a nějaký emise cených papírů, ze kterých rozhodně nezbohatnu. no a pak sem zdědil kodejn, s nim aspoň bude sranda. návrat domů mě zabil a já usnul.

image

mise splněna

** update 13:35 všechny úkoly zadaný na dnešek sem splnil, včera sem usnul někdy před desátou a probudil se dneska v osm ráno. asi sem byl úplně ko.

uff 2

** update 20:06 dneska už byl život lepší, zítra nesmím zapomenout vyřešit pojištění bytu matky a domluvit se s bráchou na čtvrtek ohledně notáře.

uff

** update 21:09 pondělí bylo pěkný utrpení. zítra jdu na nějakej seminář ohledně storage od hpe a snad budou chlebíčky a bagetky.

houby s voctem

** update 21:09 tak sem se vrátil s výletu, pěkně sem smrděl a sem opět tu. tentokrát to vyšlo vtipně, byli sme dva na jedno štěně, ale zvládli sme ho pěkně. deset jedenáctek za den se dá a k tomu rum. vlak do prahy byl pěkně narvanej a podle toho jak okolo mě některý frndy chodily, sem asi pěkně páchnul chlastem a ohněm. jo a houby už letos vidět nechci, bylo jich jak nasráno, stačilo každej den projít ráno zahradu a hned se nasbírali kozáci a klouzci. no a v lese, příšerný. skoro kam sem se podíval, tam houby. hodně malejch modelů, tak sem experimentoval s octem.

image

jedenáctý září

** update 13:13 ty vole, koukám osmnáctý výročí teroristickýho útoku na obchodní centrum. jo, pomatuju si, co sem tenkrát dělal. seděl sem na civilce u počítače a zhruba asi půl rok psal tento debilní blogýsek. dost sem čuměl, protože sem nechápal, co se jako děje. taky sem dneska koukal jako blázen na Zemana v Srbsku. Já nevim lidi, ale toho zmrda by už měl dávno odnýst ďábel do pekla pro retardy.

uf outerek

** update 21:13 sem musel z kalendáře vyškrtat řadu položek, protože ještě stihnu něco udělat zítra během dne a pak už akorát tak hovno. čas zkurveně letí, příští týden mě čeká dědický řízení a fakt sem zvědavej, jak to s tou podělanou chatou dopadne. z hlediska času nemají pozemský statky pražádný význam, ale pořád sem přesvědčen o tom, že to není důvod, aby člověk žil jako kokot a dlužil všude kam se podívá.