Sebevražedná ohleduplnost


Vážení sebevražední přátelé,

až jednou budete stát na Nuselským mostě, zapřemejšlejte nad všema následkama, který Vám může tento malý krok přinýst. Jak řekl jeden slavný kosmonaut "Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo." Jeden jedinej krok, který uděláte může znamenat zásah do mnoha dalších osudů. A to jen vše proto, že právě VY si chcete skočit. Každý člověk má právo na sebevraždu (natož pod lékařským dohledem), to je nezpochybnitelné - i když se může najít někdo, kdo by se mi to snažil vyzvrátit. Je však nutné zatahovat do rize soukromého, někdy dokonce i intimního, problému nějaké další zůčastněné? Kteří se třeba ani nechtějí dívat jak letíte, natož Vás zachraňovat (mnohdy jen prostě musej, páčto je to jejich práce). Jaký je problém vyřešit si svoje životní strasti jiným způsobem??

Pro začátek například bude úplně stačit, když si ke skoku vyberete méně frekventované místo. Například skálu v Českém ráji (nebo jiném) někdy kolem podzimu za sychravého počasí. Tímto nejen, že zakončíte důstojně svůj život, ale i symbolika bude zcela na místě. Rozháraná duše se rozhodla ukončit svoji pouť po světě za sychravého počasí, jenž symbolizuje obraz duševních stavů, skokem přímo do Ráje.

Volba místa je velmi, ale velmi - což bych chtěl zdůraznit - velmi důležitá. Buď si můžete najít své vlastní originální místečko nebo stačí zabrousit například do rodinné historie (například zeptat se babičky či dědečka - rodiče bych moc nedoporučoval, protože ti mají na tuto otázku obvykle velmi vyhraněný názor - kteří Vám jistě s radostí poradí) nebo se zeptejte kamaráda, kamarádky, souseda či sousedky. Bude záležet pouze na Vás a na vaší fantazii. Například jeden z mých předků si ke své smrti vybral místo v lese, poblíž jednoho nejmenovaného města, kterému se dodneška říká "U oběšence" a to je panečku něco přes sto let. Pěkná díra do historie. Nebo jiný předek se zase oběsil v hospodě na půdě na klice od dveří. Ke smrti v přírodě se Vám nabízí mnoho krásných míst, naše země Česká je veliká a rozlehlá, v pohodě se v ní několik málo umrlců ztratí. Projděte se po svém okolí.

Nemáte-li rádi/y přírodu a jste domácím typem, zvolte smrt buď někde v jeskyni nebo doma či ve vypůjčeném bytě (chalupě-chatě). Myslím si, že konat rozloučení se žitím ve vypůjčených prostorech není zrovna šťastným nápadem, jelikož doma je doma. Proto je nejlepší vylifrovat rodinné příslušníky z bytu pod nějakou fikanou záminkou (například mejdlo, návštěva přítele-přitelkyně apod.) Podstatné je již si předem zvolit způsob odchodu ze světa, protože by se Vám mohlo stát, že zjistíte, že nemáte špagát, vitriol, ostrý nůž nebo zásobu léků.

Při výběru způsobu smrti bych se přikláněl k méně destruktivním způsobům. Velmi oblíbené jsou skoky pod vlaky, auta nebo všelijaké doma ukutěné gilotiny. Ale buďte též ohleduplní ke svému okolí, představte si rodiče, manželku, když vás najdou na půdě se sťatou hlavou, kolem dokola spousta krve. Představte si ten svinčík, kdo to má pak uklízet?? No a což teprv, kdyby někdo na krvavém fleku uklouzl tak něšťastně, že by si rozlámal třeba krční obratle. Copak chcete způsobit takovou tragédii? Stojí to za to???

Velmi elegantním způsobem je podřezání si žil ve vaně, který jistě ocení dámy i pánové. Neznečistíte své okolí (maximálně podlahu pod vanou, budete-li sebou moc škubat) a nálezci jistě ocení Vaši odvahu vzít si nožejk, žiletku či břitvu a udělat s ní jeden (dva) řez(y). Každopádně si nezapomeňte čas od času do vany připouštět teplou vodu. Budete-li v ní ležet a čekat až vykrvácíte, voda by mohla vychladnout a tudíž nepříznivě působit na krvácení z rány. Voda musí být za každou cenu teplá, ale zase ne tak, abyste museli riskovat popáleniny třetího stupně.
Smrt střelnou zbraní doporučuji pro muže. Je to velmi elegantní záležitost, jakoby z lepší společnosti. Tento způsob ocení majitelé pracoven vybavených starým nábytkem. Je to stylové. Pokud máte například perkusní revolver po pradědečkovi, není co řešit. Už jen pro ten pocit, že jste zemřeli tak krásným způsobem se vyplatí nečekat na nějeké přihlouplé deprese.
Prášky a plyn jspu cestou krásné smrti z lásky pro nešťastné ženy. Takové prášky ve spojení s alkoholem Vám před smrtí přinesou mnoho krásných zážitků a vizualních halucinací. Stejně jako plyn. Chce se Vám spát, najednou se cítíte tak lehké... Krása... Jen, prosím, nezapomeňte, že plyn může být také nebezpečný. Stačí, aby se ho v prázdném bytě nahromadilo větší množství než menší a stačí chvilka nepozornosti (například pošťák zvoní vždycky dvakrát) a neštěstí je hotovo. Proto je nanejvýš vhodné v případě volby plynu, nenápadně upozornit poštovního doručovatele, sousedy, kamarády a kamarádky (myslím, že jim postačí říct, že budete chvíli mimo město). Také je dobré si zjistit, jestli městské plynárny neplánují nějaké opravy na potrubí či na měřících přístrojích, aby Vám nebyla dodávka plynu v nejméně vhodnou chvíli přerušena.

Výše zmíněné způsoby sebezabití jsou samozřejmě jen ty nejznámější a nejklasičtější. Prostě komerce. Vzhledem k tomu, že čtenáči koukat.cz jsou jistě velmi vyhraněné osobnosti, které nějaké komerční a klasické způsoby nijak nepřitahují, ba je dokonce nemohou pro své předsudky ohledně komerčních smrtí nijak použít, existuje ještě část mozku, která se zabývá fantazií. Jaký problém je nechat se inspirovat na internetu, v lékařských knihách či učebnicích patologie. Zabít se můžete velmi rychlým vypitím šesti litrů vody (btw. smažky jistě znají jaká je na ekstošce žízeň a co se stane, když to přeženou), zbaštěním většího množství banánových slupek (takový zauzlení střev je hodně veselá záležitost) či vlastnoruční ubití se kladívkem (i o takém případě jsem četl). Buďte prostě kreativní.... !!!

Nezapomeňte být však ohleduplní. Vaše touha zemřít může vyhnat ven lidi, kteří by měli být někde jinde. Popřemejšlejte, až budete stát na Nuseláku, za vámi tři sanitní vozy, dva policejní, záchranáři a dva televizní štáby. Budete jistě slavní. Jistě, uslyší o Vás celá republika, ale co když se stane nějaké neštěstí (například na mateřskou školku spadne dopravní letoun) a tito lidé budou potřeba někde jinde? Pokuste se tedy na mostě zastydět, sebrat odvahu a skočit dolů přímo před televizními obrazovkami. A né aby vás napadlo nechat se zachránit!!!!!

Marek Zet.
http://sam.d2.cz