Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 11. Blokáda

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7

„Soudruzi a soudružky, právě jsme byli svědky konce naší armády. Než se sem dostanou jednotky ze vzdálených kolonií, tak na Zemi všechno skončí. Vydejte rozkazy k poslednímu odporu. Teď už je každý zodpovědný sám za sebe. Otevřete sklady a vydejte zbraně všem, kteří je unesou. Budeme se bránit do posledního muže, ženy, klona a androida,“ promluvil prezident čínské republiky ke konsternovanému generálnímu štábu.
Obrazovky vzdálených spojení rychle pohasínaly, jak jednotliví vůdci odcházeli řešit své lokální problémy. Několik čínských generálů neuneslo hrůzu totální porážky a prostřelilo si hlavy služebními zbraněmi. Ti, kteří zůstali naživu, bez připomínek spustili plán poslední bitvy a každý v duchu slyšel smrtku brousit kosu.

„Šéfe, hrozná nuda, já bych zabíjel, až bych brečel,“ přišel do baru na vyhlídce Pong. Kapitán Blázen seděl se Starým přítelem a debatovali spolu.
„Si běž zahrát nějakou svoji porno hru,“ odpálkoval ho Blázen.
„Šéfe, co myslíte, že sem dělal poslední čtyři dny? Ta stará ženská je naprosto nezničitelná, až teď si šla lehnout.“
„Heh, matka mě nepřestává překvapovat,“ usmál se Starý přítel a doplnil sklenice kořalkou.
„Ti dva sou pěkně hotoví,“ konstatovala Urgha, která právě dorazila a spatřila Karlose s Johnem opřené čely o desku stolu, oba dva obklopené prázdnými láhvemi a nevyšňupanými lajnami.
„Tak byli pár dnů vzhůru, co bys čekala,“ s neutuchajícím úsměvem řekl Starý přítel.
„Čekala bych konečně nějakou změnu, zatím tu pomalu zahníváme a tímhle tempem je část z posádky upitá a ufetovaná k smrti,“ odpověděla Urgha.
„Netvař se tak přísně,“ vstoupil do diskuse Blázen, který potřeboval ubalit další brko, „vždyť jsme v bezpečí, kde nám nic neuteče. Jde po nás jen pár pomatenejch čínskejch bolševiků, nenastal přeci konec světa.“
„Blázne, ty umíš každou diskusi zabít dobrým vtipem, na zdraví!“ otevřel Starý přítel další láhev s tvrdým alkoholem.
„Tak co bysme jako měli dělat, dokud Kokot nenajde nějakej tajnej krám v tajným skladu, kterým vyřešíme náš problém, máme všichni prostě a jednoduše volno,“ zapálil Kapitán brko a pozvedl panáka.

Frank u vysílačů zaregistroval velmi jemné změny na displejích osciloskopů. Strávil několik dlouhých hodin snahou vysledovat jejich původ a význam, ale nepřišel vůbec na nic. Usoudil, že zatím nemá smysl s tím neurčitým zjištěním otravovat Kapitána, proto detekované anomálie uložil a přidal několik svých domněnek.
Nemohl vědět, že z orbitální planety přichází signál ze skenerů, jimiž eunuch Ho pátral po Kapitánovi Bláznovi a jeho posádce. Přestože nešetřili energií, shodou neovlivnitelných náhod, čínský sarkofág zabránil detekování Základny, což se projevilo strašlivým temným řevem Matkopíchače.
„Jak to, že je nemůžete kurva najít? Někde tam musí být, tak se vraťte k přístrojům a pokračujte v tom zasraným pátrání. Kdybych chtěl Blázna hned mrtvýho, tak zničím celou tuhle zasranou planetu. Rozumíte vy idioti???“
Zaražení členové kolegia s ušklíbajícím se Zakázaným císařem temně odmručeli souhlas a v hlavách už měli tu starou dobrou pozemní pátrací akci spojenou s vyhlazováním civilistů.

Dvanáct kilometrů pod hladinou moře probíhala v odposlechové místnosti divoká diskuse, protože nejvyšší vedení tuleního národa nedokázalo rozhodnout o pomoci Kapitánovi Bláznovi.
„Ty vole, Nejvyšší předsedo,“ zprudka hovořil Mamut, až mu žoky sádla skákaly ze strany na stranu, „Pong nám pomohl s čínským přepadením a my tu už pár dnů posloucháme čínskou komunikaci, jak s nima vyjebávaj. Navíc je tu problém s tím šíleným Matkopíchačem, kterej flotilou zablokoval orbitální dráhy.“
„Tak Mamute, to snad není náš problém, my máme jiný kanály, kterým posíláme svý zboží. Dění na povrchu není nic, co by mělo kohokoliv zajímat. Lidi s náma vyjebali a když se tam vzájemně vyvraždí, tak to pro nás bude o dost lepší,“ odpověděl Předseda, který měl všeho už plný zuby.
„Kurva Předsedo, takhle nemůžem přemejšlet. Kdo by nám vozil nejlepší hulení celýho vesmíru? Nemůžem bejt přeci takový sobci a kvůli nějakejm starejm předsudkům přijít o nejlepší drogy širokýho dalekýho okolí by nás sralo pěkně dlouho. Dobře víš, jak se s nima skvěle paří a otázkou zůstávají Muskové. Musíme jím dát vědět, jaký sračky se nám dějou nad hlavama,“ pokračoval v argumentaci Mamut.
„Si myslíš, že nezaregistrovali Doktorovo zmizení z map?“ přimhouřil Předseda oči a začal přemýšlet. Rozhodně nechtěl nasrat Musky.
„Předsedo, určitě už připravují záchranou akci, ale mohli bysme si u nich trochu šplhnout, nemyslíte?“ řekl Mamut a už věděl, že má vyhráno.
Nejvyšší předseda začal přemýšlet, aby po nějaký chvíli rozhodl lehce zariskovat a vyslat několik průzkumných ponorek.
„Mamute, velíš tomu a celá akce je na tvoji zodpovědnost. Jestli se něco vysere, hodím všechnu špínu na tvůj tlustej krk. Rozumíme si?“
„Předsedo, naprosto,“ odpověděl spokojený Mamut.

Hlavní město zmutovaných tuleňů opustila skupina čtyř těžce ozbrojených výzkumných ponorek. Proplula Mariánským příkopem a zamířila k souřadnicím, kde měla být Základna Kapitána Blázna.
„Kolegové, dovolím si připomenout, že toto je naše první výprava po sto letech do naší původní vodní domoviny, takže se klidně můžete věnovat i vědeckým projektům a sbírat data. Teď raději zachováme radiový klid a až dorazíme na místo určení, omrkneme situaci a pokusíme se do ničeho nevměšovat. Hodně štěstí, promluvíme si až u Bláznovy podvodní nory,“ vydal Mamut do vysílačky rozkazy. Extrémně tiché tulení motory jely na plný výkon a ponorky prořezávaly vodní masu.

„Kapitáne Mamute, blížíme se k Základně a skener vrací podivný data. Je tam nějaká divná hmota, která dělá se signálem divný věci. Navíc to vypadá, že tam oxiduje několik čínskejch ponorek. Co budeme dělat?“ promluvil tuleň od kormidla. Mamut se zhluboka nadechl nosem.
„Co budeme dělat? Zničíme ty zmrdy a zjistíme, co se stalo s Kapitánem Bláznem.“
„Mamute, to se vedení příliš nebude líbit. Máme rozkazy o nevměšování,“ oponoval další člen posádky.
„Srát na ně, Kapitán Blázen je kámoš a navíc mám od Předsedy veškerou zodpovědnost. Takže cokoliv se podělá, podělá moji hlavu,“ odsekl Mamut.
„Výborně, tak pojďme zabít pár lidí,“ zasmál se kdosi z obsluhy.

„Všichni připraveni? Je tam šest čínských ponorek a nehodlám k jejich zničení použít víc než šest torpéd,“ řekl Mamut a pozoroval šest červených teček pobíhajících po mapě sem a tam.
„Kapitáne Mamute, připraveni,“ odpověděli skoro současně velitelé tří ponorek a Mamut stisknutím tlačítka vypustil torpéda.
„Sejměte je všechny!“ zakřičel a obrazovka mapy zobrazila šest zelených rychle pohybujících teček.
Soudruzi velitelé čínských ponorek sice zdroj nebezpečí zaregistrovali, ale snaha o jakýkoliv úhybný manévr či použití falešných cílů byla marná. Tulení torpéda byla velmi vyspělá technologie, navržená cíl zasáhnout za jakoukoliv cenu.

1 2 3 4 5 6 7