dvacet pět

** update 23:23 když sem zhulenej, tak hlavní silnice vypadá veselejší a barevnější se všemi svými rozsvícenými kužely světla ve stínech, auty, tramvajemi a semafory. cirkus město.

======

** update 20:32 našel jsem v mrazáku hovno, který sem dostal k padesátinám. co lepšího udělat s hovnem k výročí pětadvaceti let psaní hoven? vyhulit ho!

hovnp

======

** update 16:17 je to tady. měl bych napsat nějaký moudro, ale napadá mě hovno. dnes je totiž slavný den, kdy ve virtuální realitě dvacet pět let žije deníček plný hoven. čtvrtstoletí plněný archív sraček, blitek a trusů plný mentálních výtrusů. kdo z vás to má?

nevim co napsat. v tom je celej život. nevím. jsou zmrdi, kteří od dětství vědí, co chtějí dělat, čím chtějí bejt a jak chtějí žít. já to nevím. nikdy jsem nevěděl, co vlastně budu dělat zejtra, pozítří nebo příští tejden. tak unikám sám před sebou, před světem a životem do světa knížek, hudby, filmů, počítačů, internetu, marihuany, drog a alkoholu.

dnes už sem návykový látky skoro vypustil, počítače s internetem mě serou, z dementů na sociálních sítích a diskusních serverech mám prdel, protože pracně psaný dlouhý mentální výkaly většinu ztratí smysl do 12h od zveřejnění. sem ženatej, poslední hypotéku skoro splacenou, mám chatu, se kterou jsou hlavně starosti, zuby v procesu rekonstrukce a zbytek života před sebou, o kterým nic nevím, ani jak proběhne a kdy skončí. prostě furt nevím.

největší a nejdelší životní úspěch je vytvoření archívu plnýho mentálních sraček o mrtvým životě naprosto zbytečný entity, o níž bych si ani nedovolil tvrdit, že je inteligentní. nicméně je plná úzkostí, obav, stresů, nízkýho sebevědomí a primitivního humoru, kterej skoro nikdo nechápe.

co tedy dál? dál nic. byl sem na nákupu v albertu, kde jsem si všimnul haldy mladých i starých lidí s kytkami a láhvemi tvrdýho alkoholu. vo co jde? aha, došlo mi, že jsem stvořil strašnej sračkovej archív v den svatýho valentýna. nekupuju domů kytku ani tvrdej líh, beru jen bonboniéru. určitě znáte přísloví od forresta gumpa. život je jako bonboniéra, nikdy nevíte, co ochutnáte za sračku.

příběh čísla 25 napsanýho hovny je taky veselej. původně jsem chtěl loni na zahradě posbírat všechny psí hovna a z nich číslo sestavit. jenže psisko sralo málo, takže sem měl málo hoven a nakonec všechno dopadlo tak, že vidíte první a nejspíš i poslední obrázek v blogýsku vytvořený takzvanou umělou inteligencí. respektive, vytvářela ho žena v chatgpt a musím konstatovat, že to byl hroznej porod. nechtěla nic složitýho, jen fotorealistický číslo 25 z hoven a žádný dětský porno, krvavý obrázky mučení, prostě obyčejný čísla z hoven. chatgpt s tím měl fakt problém, tohle je nejlepší, co z něj vypadlo a jakákoliv snaha tento výsledek ještě zlepšit končila tím, že chatgpt začal ženě vyhrožovat, že její placený účet bude zablokován z důvodu nevhodných požadavků. umělé inteligence celého světa, polibte si prdel a chcípněte!

25 let hoven