** update 10:48 mimozemský trpaslíček popíjel u kremačních pecí lahváče, když tu se ozvala hlasitá rána a jako blesk z čistýho nebe se před ním zhmotnili čůrák, píča a prdel.
"a hele, tři králové. vás už jsem dlouho neviděl, kam jdete?" pozdravil svý starý známý.
"ale, šíří se po obloze nějaký falešný znamení, že prej se na hnoji narodil novej sprasitel. nemáš lahváče navíc? máme z toho lítání mezi nebem a zemí docela žízeň," řekla píča.
"ale jistě," sáhnul trpaslíček do batohu a vytáhl tři orosený píva, "a kde vůbec má ten hnůj ležet?"
"za osmero řekami, patero údolími, šestero horami a třema pouštěma," pověděla prdel.
"hele volové, to ste se nemohli zhmotnit až přímo tam? chcete jít takovou zkurvenou dálku?" rýpal trpaslíček do poslů.
"kundo neser, sám víš jak to s těma tradicema bejvá," zamručel čůrák.
"nojono, s tím vám nepomůžu," dopil trpaslíček lahváče a zubama otevřel dalšího.
"nechceš jít s náma? bude prdel, " zeptala se prdel.
"jdi do prdele."
"tak my jdem."
trpaslíček hleděl do vycházejícího atomovýho hřibu a pozoroval tři orgány mizející v záři světla.