Trpaslíčkova smrt - Pátá dekáda
- příběh 041
mimozemský trpaslíček zapadl do sněhu. padal, padal a neustále padal, až dopadl do žhavýho pekla. ďábel, jenž právě prcal papeže, pohlédl na padlého trpaslíčka a pravil:
"za koho mě máš, čůráku?"
"za pytel sraček, kokote."
"ses posral, debile!" ďábel vytáhl péro z papeže a otřel do krvavýho ornátu.
"neposral, ty budeš srát krev. teď tu vládnu já", děl trpaslíček, stáhnul kalhoty, vystavil na odiv trpasličího čůráka a začal mrdat ďábla dokud z něj nechcala krev. pak přišel na řadu papež a zbytek pekla. mimozemský trpaslíček se stal vládcem podsvětí a vůdcem armády mrtvých. na povrchu vypukla panika, protože se zhroutily veškerý světový náboženství a nastal nový trpasličí řád.
- příběh 042
mimozemský trpaslíček vylezl z pekla, protože se potřeboval vysrat. mimozemský trpaslíček rád sere do sněhu. vyhrabe sněhovej důlek, stáhne trpasličí kalhoty a sere. sere a sere a sere, až vysere dlouhej trpasličí kabel. protože mrzlo, hovno mu k prdeli přimrzlo. jak se postavil, urval prdel a ta zůstala přimrzlá k hovnu.
"ale to je mi pěkný stoleček," zajásal trpaslíček, vyndal zmrzlýho lahváče a rozjel přimrzlou párty, během který zmrznul.
- příběh 043
zkurvený mimozemský trpaslíček na otázku odpověděl:
"je takový vedro, až trpaslíkům jebe z mrazu. proto zrazu přivolám námrazu."
- příběh 044
mimozemský trpaslíček přetáhl předkožku, žalud zmrznul a odpadl.
"to jsem ale píča," zamručel vzteky.
- příběh 045
mimozemský trpaslíček šlápl do louže a začal padat do hlubokýho bahna. máchal kolem sebe rukama, kopal nožičkama, polykal bláto, co to stačilo, ale stejně nakonec nestačilo. žaludek, střeva, plíce i jeho dutá hlava byly zaplaveny hnědou hmotou a trpasličí ústa v poslední chvíli života zvolala "kurva, zase samý hovna!"
- příběh 046
mimozemský trpaslíček kašlal, kašlal, až vykašlal plíce. když už neměl dýchací měchy, vychrchlal žaludek, tenký střevo, slepák, slezinu, játra, ledviny a tlustý střevo i s koulemi a prostatou. pak zakašlal, kůže děsem utekla a kosti vyskočily z masa. poslední zakašlání vyrazilo z důlků trpasličí podlézavý oči, urvalo uši a nosem vystříkl mozek s jazykem.
- příběh 047
mimozemský trpaslíček po probuzení zjistil, že má na dlani nádor s displejem. promnul oči, protože nevěřil vlastnímu zraku a spatřil, že nádor má dokonce klávesnici. během sraní do zlatýho hajzlu se hrabal v obsahu nádoru, aby dospěl k názoru, že jsou to samý sračky, který ho brzo zabijou.
- příběh 048
mimozemská trpasličí kunda odletěla na setkání kund z mimozemských sociálních sítí. po přistání pozdravila spolukundy z auditka nepřátelským pozdravem "shit heil! nechci se seznamovat a všechny zabiju!" kdosi pronesl, že by se o tom mělo diskutovat a pak hlasovat, což trpasličí kunda psychicky neunesla a smazala se.
- příběh 049
mimozemský trpaslíček přivítal nový den.
"čau čůráku, už si tady kurva zas."
"já mám totiž čas," odpověděl moudře nový den.
"právě včas, mám pro tebe vzkaz," zamručel trpaslíček.
"kreténe, zlom vaz," zachechtal se nový den a trpaslíčkovi křuplo v krku.
- příběh 050
mimozemský trpaslíček všem na vědomost dává, že vysral padesát hoven mentálního původu. bylo nebylo, to se nám to pěkně kadilo. padesát nádherně zbytečných páchnoucích výkalů, který dopadly do digitálního okeánu sraček, aby se utopily v žumpě plný lidských duševních výtrusů. stačí nahodit podběrák a kdo bude mít štěstí, jedno z hoven vyloví. mimozemský trpaslíček se vyblil a nezdechnul.
