- příběh 061
mimozemský trpaslíček se probudil s pocitem, že je všechno špatně.
"serete mě kundy, chcípám!" oznámil a zdechnul.

- příběh 062
mimozemský trpaslíček vytáhnul nůž a podřízl neděli krk. pak ji otevřel, vyndal z krvavých útrob pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek a dorazil sobotu.
"ty sviňská neděle! zase si mi sežrala celej tejden!" zakřičel vzteky a vrhnul se na měsíce.

- příběh 063
mimozemský trpaslíček zavřel oči a měl sen, že je živý. běhal po louce, skákal přes řeky, plachtil vzduchem a plul vakuem vesmíru. slyšel vlastní dech, viděl hvězdy zpívat a cítil doteky živých červích děr.
"to je taková nádhera být mrtvý a snít o životě," pronesl ze spánku nespravedlivých a otočil zmožený tělo na opačný bok, protože ho píchlo pod žebrem.

- příběh 064
mimozemský trpaslíček zažil příběh, ve kterým ho zabil dům. jednoho dne se totiž rozhodl, že jen tak pro radost ze života vypálí a z povrchu planety vymaže jednu větší vesnici s primitivními domorodci. přistál za humny, nachystal vyhlazovací zbraně a vtrhnul do uliček. obyvatelé se bránili, seč jim kameny a klacky stačily, ale na trpaslíčka nestačili. žel bohu udělal chybu a nepočítal, že primitivní osadníci nejsou až tak primitivní, jak by se na první pohled zdálo.
"co to kurva je?" proběhlo mu malou trpasličí hlavou, když mu došlo, že něco není v pořádku. domy totiž povstaly ze svých základů, vytáhly plazmový zbraně a začaly to do něj prát žhavým ionizovaným plynem ze všech stran.
"tohle není normální! to je podraz!" zakřičel a opětoval palbu. jenže už bylo pozdě honit domorodce. ocitl se v oblíčení ozbrojených chodících domů a poslední, co ve svým životě spatřil, byla velká okovaná kamenná noha, která mířila na jeho hlavu.

- příběh 065
mimozemský trpaslíček požil jed, protože byl členem mimozemský akademie věd. slovutní mimozemští vědci zjistili, že se příliš nemýlili. mimozemský trpaslíček zdechnul a nikdo po něm nevzdechnul.

- příběh 066
mimozemský trpaslíček se rozhlížel kolem sebe po probuzení z pádu z výšky.
"kde to kurva sem, co to je za divnou zem?" přemýšlel a podíval se k zemi, protože ho cosi svědilo mezi prsty u nohou.
"co to kurva je?" zamručel, když spatřil podivný hmyz, který ho kousal do kůže. vyndal z kapsy přenosný mikroskop, nabral pinzetou vzorek a položil ho na sklíčko pod čočkou. zaostřil a údivem vykřikl.
"kurva, chytnul sem zasraný pouštní trpaslíky!"
mimozemský trpaslíček věděl, že je v hajzlu. nákaza pouštními trpaslíky se nedá léčit a pouze mohl sledovat, jak se mu zavrtávají stále hlouběji pod kůži a pomalu ho zabíjí.

- příběh 067
mimozemský trpaslíček přibil sám sebe na kříž. pozoroval krajinu a všiml si, že vedle něj přibyl druhý kříž s přibitým trpaslíčkem.
"tak jsme tu na kopci přibyli dva přibití." pravil mimozemským trpaslíček a pozoroval staré hnijící kříže se zbytky kostí a šlach.
"co to mé přibité uši slyší?" tázal se druhý trpaslíček.
"naše smrt se blíží," řekl mimozemských trpasíček, když spatřil vojenskou kalvárii vedenou ženou ve zlatém brnění.
"jméno mé je golgota a přišla jsem pro vaše duše," seskočila z kostí mrtvého koně.
"pssssssss..." zasyčely duše přibitých.

- příběh 068
mimozemský trpaslíček vstal z mrtvých a pravil "hovno jsem a v hovno se obrátím".

- příběh 069
mimozemský trpaslíček otevřel oči, protože pod jeho oknem řval vyfetovanej černej králík a dožadoval se vstupu k dýlerovi drog.
"drž píču, ušatej zmrde nebo skončíš na pekáči," zakřičel nasranej trpaslíček.
"nevysírej starej plesnivej dědku," odpověděl králík a pokračoval ve vyřvávání obchodníka s drogami.
"to si posrala, ušatá kundo," zavřel nasraně trpaslíček okno, vyndal pekáč, nože a rám pro stahování kůže.
"no konečně," řekl černej králík, když domovní dveře otevřely chřtán. rychle mu však došlo, že ve dveřích nestojí očekávaný dýler, ale nasranej mimozemskej trpaslíček s noži.
"to bude žrádlo," uslyšel sfetovanej králík poslední slova ve svým sfetovaným životě.

- příběh 070
mimozemskýho trpaslíčka probudil přesně v 09:09 budíček slovy: "vstávej hajzle, dneska ti je sedmdesát a je nejvyšší čas chcípnout!"
"už dnes? tak brzo? to mě nesere," zamručel trpaslíček a zamáčkl budíček.
"ty hajzle, sliby se mají plnit o narozeninách, " zamával budíček ručičkami a poklepal kladívkem na zvonítko.
"nevysírej. chci ještě spát, uřvanej zmrde, " otočil se trpaslíček na druhý bok a znovu nabral sen.
"tak to teda ne," řekl nasraný budíček a zapnul odpočet do výbuchu integrované jaderné bomby.
"co to k..?" nestihl už mimozemský trpaslíček dopovědět větu, protože poslední slova se vypařily ve výhni hořících atomových jader.