Trpaslíčkova smrt - Třináctá dekáda
- příběh 121
mimozemský trpaslíček šel do sklepa, kde věznil sedm dní. otevřel dveře, odemknul mříž, vstoupil a ucítil silný úder do hlavy, který ho uspal. když otevřel oči, stáli nad ním úterý, středa, čtvrtek a zmrzačený pátek.
"co to děláte? pusťte mě!" zařval, až se kalendář na zdi otřásl a vypadlo z něj pár písmenek.
"chceme vykonat krevní mstu za sobotu, neděli a pondělí," odpověděl pátek a uřízl řeznickým elektrickým nožem mimozemskýmu trpaslíčkovi nohu.
- příběh 122
mimozemský trpaslíček otevřel oči a chvíli čekal, než přivyknou tmě. když se rozkoukal a zjistil, že je opravdu velká tma, poklepal prstem na malé dveře, nahmátl tlačítko zvonku a zazvonil. ozvalo se šramocení řetězů, cvaknutí zámku a kdosi otevřel malé okénko.
"můj pane, přejete si?" řekl hrubý kastrovaný hlas.
"už můžu vstát z mrtvých?" zeptal se mimozemský trpaslíček.
"můj pane, ještě není správný den."
"dopíči, přines mi prášky na nespavost, ať můžu spát dál."
- příběh 123
mimozemský trpaslíček počítal.
"jedna, dva, tři, prdel vytři."
"jedna, dva, tři, my sme bratři," odpověděl neznámý hlas.
"jedna, dva, tři, hovno setři," mručel mimozemský trpaslíček.
"jedna, dva, tři prafotři," pokračoval neznámý.
"nech se vyšetřit, čůráku," zařval nasraný mimozemský trpaslíček a na místě ho zabila mrtvice.
- příběh 124
mimozemský trpaslíček se poněkud přepočítal. díra, do který skočil na útěku před nespravedlností, rozhodně nebyla hluboká jen dva metry. zhruba po deseti minutách mu došlo, že dno stále není vidět a příběh pádu jen tak neskončí.
- příběh 125
mimozemský trpaslíček potkal svého trojníka, který šel s dvojníkem na procházku.
"já sem ten pravej!" zakřičel vzteky.
"já sem ten levej! odpověděl trojník a dvojník se přidal.
"já sem ten prostřední!"
"vy jste se posrali!" křičel pravý mimozemský trpaslíček.
"vy jste se posrali!" křičel levý mimozemský trpaslíček.
"vy jste se posrali!" křičel prostřední mimozemský trpaslíček.
"chcípni leváku! chcípni prostředníku!" řval pravý mimozemský trpaslíček.
"chcípni prostředníku! chcípni praváku!" řval levý mimozemský trpaslíček.
"chcípni praváku! chcípni leváku!" řval prostřední mimozemský trpaslíček.
"jak je libo," řekl brouk.
pravý, levý a prostřední mimozemský trpaslíček zemřeli na místě.
- příběh 126
pan mimozemský trpaslíček vyndal z hrobky mrtvolu paní mimozemské trpaslíčkové.
"lásko, dlouho jsme se neviděli, vypadáš vskutku nádherně," pohladil manželku po hlavě.
"ty hajzle, nelži. podívej se pořádně, jak vypadám. jako vyschlá švestka," paní mimozemská trpaslička otevřela oči.
"lásko moje, ty žiješ?" ulekl se pan mimozemský trpaslíček.
"to čumíš hajzle, co? furt žiju," odpověděla paní trpaslíčková vyschlými bezzubými ústy.
"kušuj babo a neser. ty mi nedáš pokoj ani po smrti," prudce zabouchl pan mimozemský trpaslíček víko rakve, aniž by si všiml, že paní trpaslíčkové ucvakl několik suchých prstů, když se snažila posadit.
- příběh 127
mimozemský trpaslíček vysral kýbl polívky.
"ale to je mi mňamozní pun-ča. mám byznys plán," zajásal a nohy ho nesly přímo na obchodní rejstřík.
"dobrý den, chtěl bych založit firmu, abych mohl rozjet restauraci s azijskými polévkami," pozdravil paní úřednici, vyplnil papíry a odešel s lejstrem ocejchovaným kulatým červeným razítkem. jeho trpasličí oči nadšením svítily do dáli.
- příběh 128
mimozemský trpaslíček zabil prezidenta. potom sešel o několik pater níže do horní komory, kde zabil premiéra, ministry, vládu a poslance. následně šel do sklepa, otevřel dveře dolní komory a pozabíjel zbylý zákonodárce. když byl s prací hotov, svolal na náměstí mírové shromáždění veškerého lidu.
"právě sem se vrátil a taky vás zabiju," oznámil překvapeným posluchačům. ještě o tom nevěděl, ale v davu psychopatů byl blázen, který právě nabil plynovou pušku jedovou šipkou, aby mimozemskýho trpaslíčka otrávil jedem z jednorožce.
- příběh 129
mimozemský trpaslíček filozofoval o smrti před životem.
"existencionální orbita bytí kontinuálně exportuje paradigma intersubjektivní povahy tří klíčových témat etického diskurzu. strukturální definice neveřejného kontextu modernity transformuje role sfér historizujícího pojetí soutěže zdravého nelidského rozumu. legitimita smrti před životem nevychází z tradičního donucení, ale z ospraveditelnosti podoby emancipace. normativní ideál takové diskuse o exkrementech vychází z představy, že účastníci jsou si rovni. tedy čím více příroda ovládá nerozum, tím více je nástrojem, který nás vede k alternativě strukturálního života. patologie penetrace postupně nahrazuje koordináty instrumentů bytí přecházející do bezmoci až nemoci. kritika smrti před životem vychází z poznání smrti po životě, v němž redistributivní mechanika obrací formální proces diskurzivního empirického ideálu. zde je zásadní posun morální koncepce redukce reprodukce procedury hlasování k deliberalizaci společného konsenzu superpůvodnosti legitmní úvahy o existenci neexistující individuality. nízká míra abstrakce vede nejen k selhání úsudku o směru tónu, ale také k rezonanci elegance patosu. fragmentovaná koroze komunikační eroze nastavuje reflexi racionální vábničky líbivých představ o dějích mezi smrtí a životem."
- příběh 130
mrtvý mimozemský trpaslíček hnil v příkopu vedle mléčné dráhy. zcela náhodou šli kolem tři trpaslíčci jamagáčci. tedy oni byli dva a ten třetí byl poloviční mrzáček, jehož táhli na invalidním vozíku značky jamaga. byl to právě on, kdo si všiml tlejícího těla příbuzného.
"zastavte klucí, tam někdo leží."
"vida, příbuznej," zamručel jeden z trpaslíčků a potáhl z jointa.
"co s ním budeme dělat?" přemýšlel invalidní jamagáček a natahoval po brku ruku.
"no, co by, nic. hnije tu u cesty, to není neštěstí," řekl prozatím mlčící jamagáček.
"klucí, tak ho aspoň prošacujte, jestli u sebe nemá nějaký cennosti a půjdeme dál," navrhl invalidní jamagáček a jeho dva druzi souhlasili.
