1 2 3 4 5 6 7 8

Stanice na Titanu byla plná předstartovního ruchu. Urgha balila řízky a buchty, Kokot se staral o basy lahváčů a kartóny tvrdýho, Pong věnoval pozornost svým drogám, Karlos zase svým a Kapitán Blázen samozřejmě nezapomněl na hulení. Balení krabic se zbraněmi a tajnými předměty, o nichž se nevědělo, zda-li se nebudou někdy v budoucnu hodit, probíhalo nacvičeným tempem.
Hangár byl plný předmětů, které Jack s Frankem posílali antigravitačním vysokozdvižným vozíkem do útrob Kapky. Její povrch zářil novotou, protože Kokot přivezl z předchozí „božské“ výpravy mohutné zásoby velmi vzácných kovů, z nichž vyrobil ochrannou slitinu podle nejnovějších nejtajnějších postupů, které před časem zcizil během jednoho ze svých průniků do CGDS, lidově nazývané Celogalaktická datová síť, spadající pod správu Velké rady.
„Kokote, vypadá pěkně,“ pochválil práci na lodi Blázen, který mezi tím vším chodil a kouřil brka. „Můj vůdce, že ano? Jsem náležitě hrdý na úpravy, které jsem provedl,“ dmul se pýchou Kokot, až se jeho knírek přeslizce zavlnil.

„Kapitáne, jídlo je zabalené a připravené v lodní kuchyni. Požádala jsem Kokota, aby pro nás zvětšil chlaďák, nevadí doufám?“ zeptala se Urgha.
„Nevadí, je možný, že tahle výprava bude trvat delší dobu, takže žádný jídlo navíc není ke škodě,“ odpověděl Blázen.
„Šéfe, všechno je naložený, můžeme vyrazit ničit civilizace,“ oznámil Pong.
„Můj vůdce, nekecá, do půl hodiny můžeme vyrazit,“ potvrdil slova Kokot.
„Výborně,“ řekl radostně Blázen, “Kokote, půjdeš s Pongem zabezpečit Základnu a Stanici, za patnáct minut vyrážíme uzavřít tuhle pomatenou literární sérii,“ dodal tónem podobnému rozkazu.
„Můj vůdce, rozkaz!“ sklapl Kokot a rychle odešel následován Pongem vykonat poslední předletové kontroly.

Po sedmnácti a půl minutách přišel do prostoru kapitánského můstku Pong.
„Šéfe, všechno zabezpečeno, smrtící pasti čekají na zmrdy, kteří by se rozhodli znásilnit náš domov líbezný.“
„Mozeček s Mazlíček jsou nadšení a připraveni ohlídat naše tajemství,“ dodal Kokot, který přišel za ním a hned usedl k ovládání.
Celá Bláznova posádka byla pohromadě a všichni zaregistrovali jednu změnu. Doktor již nebyl v cestovním vaku, ale seděl ve velmi pohodlném křesle s inteligentním povrchem a měl akorát k oční bulvě přiveden optický kabel s nástavcem, podobném Pongovu terminálu virtuální reality.
„Můj vůdce, o dost lepší verze Pongovy konzole,“ řekl Kokot a nastartoval motory.
„Kapitáne, bude to jízda a navíc si s váma konečně popovídám,“ řekl Doktor a rozvalil se v křesle.

Kokot nadzvedl Kapku ze země, zatáhl podvozek a zamířil vraty ven. Provedl tradiční oblet nad údolím a spustil ochranný systém. Prostor Stanice zakrylo maskovací pole v barvě skály a štěrku, což bylo spíš z estetických důvodů, protože jejich pozici na Titanu znali naprosto všichni.
„Můj vůdce, vynoříme se poblíž místa označeného jako ‚Země nikoho‘ v zákrytu meteorického roje. Doktor už souřadnice má a teď nám otevře černou hlubinu,“ řekl Kokot.
„Vydrž prosím tě, měl jsem takovej nápad a poslal mejla kámošovi, který by nám možná mohl pomoci,“ odpověděl Blázen a prstem listoval po virtuálním dotykovém displeji přenosného počítače, který mu svítil do obličeje.
„Šéfe, jakýmu kámošovi?“ posádka s Pongem zaševelila.
„Pamatujete na Honga, jak sme mu zachránili život a on ukradl loď tomu kastrátovi?“ řekl Blázen a rozhlížel se po zmatených soudruzích.
„No, co se křeníte? Vždyť říkal, že kdybysme ho někdy potřebovali, ať se ozvem. Nechal mi na sebe mejla a myslím, že výprava do Zakázaný říše je přesně ten důvod, kdy by se nám někdo znalej místního prostředí hodil, ne?“ dovyprávěl Kapitán svoji myšlenku.
„Šéfe, něco na tom bude,“ zamyslel se mírně zmatený Pong, protože už viděl totální destrukci všeho.
„Můj vůdce, a odpověděl vám?“ zeptal se Kokot.
„Odpověděl, s Hongem se sejdeme u madam Kawasaki,“ odpověděl Kapitán.
„Šéfe, ty vole,“ radostně zavýskal Pong.

Setkání to bylo přeradostný. Protože kapitán Hong už v podniku madam Kawasaki několik dní pařil, Blázen a jeho posádka dorazili do solidně rozjetý párty. Paní domu samozřejmě nachystala to nejlepší, čehož mohla nabídnout a VIP hostů ve VIP prostorech bylo skutečně mnoho. On Hong trošku rozkecal, že se potká se známým Kapitánem Bláznem, což přitáhlo opravdu mnoho výjimečných obchodníků vším či vysoce postavených politiků ze všech koutů Galaxie.
„Ty vole, Pongu, ještě že sem mu nenapsal, proč se s ním chci sejít, ten blb všechno rozkecá,“ řekl se smíchem Blázen.

„Kapitáne Blázne!!!“ přiběhl rozjařený Hong, skočil Bláznovi kolem krku a pořádně ho objal. Málem dostal hubana a jediný, jenž ho zachránilo, byl rozkouřený joint. Decentně Honga odstrčil a pokusil se o profesionální úsměv.
„Taky tě rád vidím, ale proč takový divadlo, prosimtě?“
„Kapitáne, od tý doby, co sem se díky vám stal svobodnej tvor, tak pařím a obchoduju se zbraněma. Nic velkýho, ale uživit se tím dá celkem solidně. Část těch lidí tady jsou mí obchodní partneři a zbytek jsou jejich známí a známí jejich známých,“ vysvětloval Hong, který si všiml Bláznových rozpaků.
„Jasný, takže si svolal takový menší setkání prachatých lidí, to není až tak zlý a navazovat nový kontakty není nikdy na škodu,“ s jistým náznakem úlevy řekl Blázen, položil ruku na Hongovo rameno a pořádně stiskl jeho ruku. Za ním stál Pong a měl nasazený těžce kamenný výraz.

Prodrali se davem, který je chtěl pozdravit, Pong prorážel cestu dřevěnou šaolinskou meditační holí a neměl problém občas uštědřit tvrdší ránu přes hlavu či ruce. Nebylo slyšet protestních hlasů, protože nikdo si to nechtěl s velikým Kapitánem Bláznem rozházet.
Došli až ke vstupu do soukromých prostor madam Kawasaki, kam tradičně mohli vstoupit jen ti nejvyvolenější z vyvolených. Starý známý Hirošima s úsměvem od ucha k uchu přivítal Kapitána a hlavně Ponga, kterému pochválil efektně zkrvavenou tyč.
„Ty Pongu, s holemi se dobře cvičí,“ řekl krátce a otevřel dveře.
„Já vím,“ odpověděl s úsměvem Pong a šel za Kapitánem.

„Ale hovno,“ rozesmál se Blázen a běžel přivítat starého přítele.
„Taky tě rád vidím,“ pověděl pan Jednooký a objal starého barda.
„Co tady děláš?“
„Ale, byl jsem nedaleko a zaslechl jsem cosi o mejdanu u madam. Tak sem tady,“ smál se Nejvyšší představený a sebral Bláznovi brko.
„Vy jste opravdu…?“ ozval se zaražený Hong.
„Jo, Hongu sem. Já se ti omlouvám, že sem se takhle pozval sám, ale víš jako to chodí v našich mocných kruzích. Normálně bys zůstal tam za těmi dveřmi a Hirošima by na tebe ani nepromluvil, ale tady Kapitán Blázen má zase nějaký šílený plán a potřebuje tě,“ řekl Jednooký.
„Ty vole, ty víš, proč sem tady?“ zarazil se pro změnu Blázen.
„To víš, čtení šifrovaných mejlů pro nás není problém, navíc sem mluvil s Doktorem. Nazdar Doktore, jak se máš. Vidím, že ste tu úplně všichni,“ konstatoval jednooký Musk.
„Čau, Jednooký, mám se dobře, vždyť víš,“ zamručel Doktor a pozvedl ruku do vzduchu na pozdrav. Po něm se ozvalo několik stručných pozdravů „ahoj“, „dobrý den“ či „čau vole, kde máš flašku?“

1 2 3 4 5 6 7 8