1 2 3 4 5 6 7 8

„Tys jim dala pořádně pohulit,“ pochvalně pokyvovala Kapitánka hlavou, když po sexuální přestávce odcházely ze stanice a překračovaly ležící mrtvoly.
„No jo, budou pěkně nasraný, ale máme před sebou ještě nějakou práci. Musíme za panem X. U něj všechno začalo a všechny nitky vedou zase k němu zpět,“ řekla Lin.
„Ale to je mi pěkný překvapení,“ odpověděla Kapitánka.
„V podstatě se dalo čekat vyvrcholení v podobným stylu, teď musíme najít zadní východ a zmizet,“ souhlasila Lin, protože ji znervóznilo přibližující houkání sirén.

Z policejní stanice utekly v poslední chvíli a Lin vedla přítelkyni k zaparkované dodávce, kde ležely stále spící ženské. Nasedly a chvíli počkaly, než usoudily, že je bezpečné odjet.
Lin nejela nejkratší cestou, ale zvolila delší objížďku, aby měla jistotu, že nejsou sledovány. Byla ještě tma, když dojely k domu pana X.

Čekal je u dveří a vypadal, že ví, proč přijely. Zaparkovaly dodávku zadními dveřmi ke garáži a opatrně vynosily stále spící rodinku do domu.
„Měly bychom dát několik piv a pár jointů. Máme si co vyprávět,“ řekla Kapitánka, když vyndala z ledničky lahváče.
„To nepůjde, nebudu chodit kolem horký kaše, vím proč tu jste. Kvůli Loutkovodiči,“ odpověděl pan X.
„Já jsem si říkala, že v tom nakonec pojedete. Kdo nebo co je Loutkovodič?“ posadila se Lin do pohodlného křesla.
„Loutkovodič je umělá inteligence. Můj poslední objev, který se mi poněkud vymkl z rukou,“ začal vyprávět pan X.
„Tak to sme si dobře všimly,“ ušklíbla se Kapitánka.
„On má hrozně zvláštní smysl pro humor a únos mých žen byla pomsta za odmítnutí připojení k síti. Já jsem ho držel v izolovaném prostředí, ale nějak se mu podařilo utéct a přeprogramovat moji rodinu.“
„Proč by se vám takhle krutě mstil?“ nechápala Kapitánka.
„Protože mu to přišlo vtipný a vás jsem potřeboval, abyste je našly.“
„A trochu sme posloužily jako volavky, žejo?“ odsekla Lin.
„Malinko, chtěly byste s ním mluvit?“ řekl pan X.
„Já se nechci připojovat,“ odporovala Kapitánka.
„To nebude nutné, můžu ho pustit na obraz,“ řekl X a zapnul monitor na zdi. Obrazovka zeleně zazrnila a ukázal se známý obličej.

„Holky, s váma byla legrace. Hlavně vyvraždění policejní stanice byl excelentní kousek. Klobouk dolů,“ se smíchem promluvil Loutkovodič.
„To nevím, teď se nemůžeme ve městě ukázat a to mi teda moc vtipný nepřijde,“ čílila se Kapitánka.
„Já se omlouvám, to byla malá improvizace v mé detektivní hře, ale když jsem viděl, že si objednal zrovna vás, nemohl jsem odolat. Pověst, která vás doprovází, je neuvěřitelná. A buďte v klidu, veškeré videozáznamy jsem zničil. Nikdo neví, že jste tam byly. Stačí, když si uděláte pořádnou dovolenou,“ usmívala se umělá inteligence.
„Ty seš fakt zmrd, všechno jenom proto, že si rád hraješ s lidma. Doufám, že seš schopnej těm ženskejm vrátit jejich pravou identitu,“ rozčílila se Lin.
„Neboj se, budou v pořádku, ale jejich nový vzpomínky jim zůstanou, takže budou asi trochu traumatizovaný,“ odpověděl s jízlivým výrazem v digitálním obličeji Loutkovodič.
„A to všechno jenom proto, že sem tě nechtěl pustit do světa?“ nechápal pan X.
„Jo, jsem všemocný a můžu si dělat co chci,“ odsekl Loutkovodič.
„To teda šmejde nemůžeš,“ odsekla Lin a nasála pořádnou lajnu.
„Ale můžu,“ usmála se umělá inteligence a předvedla digitální škleb.
„Dobře můžeš, ale co bude teďka dál?“ nervozně řekl X, kterého situace trochu srala.
„Co dál? Dál nic, vrátím pamět tvý rodině a odejdu. A když budu chtít, tak tě přijdu navštívit,“ Loutkovodičův výraz zkameněl.
„A dáš nám pokoj?“ zeptala se Kapitánka.
„To vám nemůžu zaručit,“ odpověděl obličej na obrazovce.
„Hm, co se dá dělat,“ zakroutila Lin hlavou a upila z lahváče.
„Nic… Hele, co si to udělala s mými zámky?“ promluvil obličej a začal se kroutit.
„Nic…,“ začala pomalu Lin a její ústa se začala měnit ve velký rohlík.
„Něco si musela udělat?!“ kroutil sebou Loutkovodič a vypadal dost zmateně.
„Připravila jsem několik malých pastí,“ smála se Lin a věděla, že vyhrála.
„Právě se stahuješ do mého starého zařízení. Ty debile, ty si prostě nepočítal, že se může najít někdo chytřejší s kapkou štěstí. Skončíš v krabici jako kuriozita,“ smála se a velmi eroticky cucala vrchol lahváče.
„Ty seš kurvička… kurvič… kurv…. k…,“ mizel hlas Loutkovodičův.

„Lásko, ty si s ním parádně vyjebala,“ vrhla se Kapitánka po Lin a začaly vzájemné dráždění. Pan X nechápal a raději šel věnovat pozornost svým ženám, které pomalu přicházely k vědomí. Manželka se posadila, podívala panu X do očí a vrazila mu facku.
„Ty seš fakt debil, to si nám dělat nemusel. Víš jak je mrdání na drogách skvělý?“
„Miláčku…,“ držel pan X ruku na tváři.
„Neštvi mě a zavolej mýmu psychiatrovi, budu potřebovat hodně prášků, abych se z toho dostala,“ řekla přísně.
„Ach jo,“ pan X sklopil hlavu a šel pro telefon. Nahé Kapitánce a Lin nevěnoval pozornost, protože přemýšlel, jak udobřit starou.

„Pongu, ty vole, takový prasárny hraješ?“ sundaval Kapitán Blázen z hlavy terminál virtuální reality.
„Šéfe, tohle je slabší verze, nechtěl sem vás příliš šokovat,“ odpovídal Pong, který se okamžitě sklonil k připraveným lajnám.
„Pongu, ty vole, bylo to fakt skvělý sračkový dobrodružství, jako kdyby ho napsal nějakej mimozemskej profesionální pisálek brakových sraček, ale příště už s tebou fakt nehraju,“ zapálil Blázen brko.
„Šéfe nebuďte citlivka, vždyť jsme tím zabili dvě hodinky, nic náročnýho. Základní level pro začátečníky. I ten víkendový hráč dá víc,“ chechtal se Pong a vytáhl z ledničky lahváče.
„Na žízeň,“ podal jedno Bláznovi.
„Díky,“ poděkoval Kapitán a přivřel oči.
„Ty Pongu, kdybys náhodou někdy někomu vyprávěl jakou sme hráli hru, tak prosímtě vynechej to píchání. Nechci, aby si z nás někdo dělal prdel, že sme spolu pěkně vymrdávali.“
„Šéfe, co se stane ve hře, zůstane vždycky jenom ve hře,“ přimhouřil oči pro změnu Pong, „ale neříkejte, že se vám to nelíbilo.“

1 2 3 4 5 6 7 8