** update 08:55 mimozemský trpaslíček v pátek vysral hnědou mlhu tak hustou, že by se dala prodávat jako latéčko.
"asi bych měl v praze otevřít kavárnu," zamyslel se trpaslíček a znovu si usral jako král.
ulicemi města plíživě tekl jedovatý trpasličí puch a vše, čeho se zápach dotknul, umíralo v příšerných bolestech. poslední žijící obyvatelé se shromáždili v chrámu na kopci a žádali svého boha o záchranu holých životů.
"bože, pomoz nám a vysvoboď nás z tohoto utrpení," prosili před oltářem kněze, který z posledních sil otravoval chrámový ovzduší silně zapáchajícím kadidlem z dětských prdelek.
"moji milí malověrní," promluvil shůry pištivý kastrovaný hlas, "jak si přejete."
oblaka rozptýlila obří ruka držící skleněný poklop, jimž přikryla celé město i s veškerým zbývajícím životem.
"bože, proč jsi nás opustil!" křičeli umírající.
"protože už mě delší dobu pěkně serete," odpověděl hlas boží.