Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 10. Útok

1 2 3 4 5 6 7

Na palubách čínských útočných ponorek znovu zavládlo překvapení. Z reproduktorů zněla slavnostní hudba a monitory začaly zobrazovat logo společnosti Pong & Co.
„Soudruhu majore Chene, Bláznovi se podařilo nabourat do našeho komunikačního systému a vysílá k nám přímý přenos,“ mluvil operátor komunikace.
Firemní logo zmizelo z obrazovek a kamery zobrazovaly stoly plné jídla a láhví s všemožným alkoholem. Pak následoval dlouhý průlet nad hlavami účastníků zábavy, aby zastavil před samotným Kapitánem Bláznem.
„Majore Chene, tohle mají naši nepřátelé nejraději. Není nic nasráníhodnějšího, než z nepohodlí útočných plavidel sledovat zábavu vlastních nepřátel. Užijte si pozorování, jak parádně paříme. Připíjím na smrt všech bolševiků, zmrdi,“ zachechtal se Blázen, pořádně potáhl a pozdvihl lahváče k pozdravu.
„Tak ti mě fakt serou,“ zakřičel major Chen a rozkopl monitor před sebou.

„Soudruzi, takhle nemůže dál operace pokračovat. Jestli nechceme, aby nás vedení převelelo do nejvzdálenějšího koutu Mléčný dráhy, musíme něco vymyslet. Cokoliv, ale nejdřív přivoláme posily,“ pověděl major Chen, když se trochu uklidnil. Jeho posádka opatrně šoupala nohama a přesouvala nepořádek způsobený vytočeným velícím pod stoly a do rohů.
„Soudruhu majore, ale co řekneme vedení?“ promluvil kdosi.
„Co bysme jim řekli? Blázen klade velký odpor, takže ať přihoděj i nějakou mimozemskou technologii. Máme očividně co dělat s velmi odolnou stavbou, kterou nemají na svědomí místní civilizace,“ odsekl major Chen.
„Rozkaz,“ jednohlasně zakřičela jednotka a majorův zástupce okamžitě navázal spojení s velitelstvím.

„Starý příteli, vypadá to, že se tu ještě pár dní zdržíme,“ pověděl Blázen během neustávajícího rozhovoru.
„Vůbec nevadí a nemusíš se za nic omlouvat. Matka má o zábavu postaráno, zrovna teďka sjíždí s Pongem virtuální porno. Ty vole, vůbec sem netušil, že může bejt až takhle ujetá,“ smál se Starý přítel a odložil prázdného lahváče, kterých na stole a různě po zemi bylo opravdu požehnaně.
„Asi by sis s ní měl někdy pořádně promluvit, ta baba bude mít určitě historek, že by vydaly na celej román,“ potáhl Blázen z jointu a usmíval se.
„Nejspíš máš pravdu,“ řekl Starý přítel a upil z láhve.

Karlose s Jackem probudil Kokotův hlas. Blázen a jeho host pozvedli hlavy od piv a opileckým pohledem pohlédli po robotovi.
„Můj vůdce, připlulo dalších devadesát ponorek a rozmisťují kolem hory pravidelnou síť sond zatím neznámého účelu.“
„Achjo, můžou nás nějak ohrozit?“ zeptal se Kapitán.
„Můj vůdce, jsme stále v bezpečí, ale čím víc jich bude, tím větší bude problém je zlikvidovat. Potřebovali bychom nejlépe pomoc někoho zvenčí,“ odpověděl Kokot.
„Ty vole, to se mi moc nelíbí. Víš, že si naše problémy řešíme sami a hlavně si nemůžeme zavolat. Fakt si nic nenašel v tajným a v tom druhým tajným skladě, co by nám mohlo pomoci?“
„Můj vůdce, něco jsem našel, ale už je jich hodně a my bychom museli ponorkou ven.“
„Hm, Kokote, tak to máme menší problém, který musíme nejdřív promyslet,“ potáhl Blázen z jointu a nic ho nenapadalo.
„Kakapitáne, Čičíňani nanahodili vvlastní sisilový popole aa zazačali oodčečerpávat momořskou vovodu zeze vvzniklýho pproprostoru,“ oznámil Frankův koktavý hlas.
„Franku, co to meleš?“ nechápal Blázen.
„Kakapitáne…,“ začal mluvit Frank, ale přerušil ho Kokot, který už seděl u terminálu.
„Můj vůdce, Číňané zalévají vzniklý prostor syntetickým betonem.“
„Chceš říct, že nás chtěj pohřbít zaživa?“ odvětil zjevně rozrušený Blázen, který se začal uklidňovat balením špeka.
„Můj vůdce, je to poněkud drsnější přirovnání, ale ano. Zalévají nás do podvodní zcela nepropustné hrobky materiálem, který nás navždy bez vnější pomoci odřízne od světa,“ odpověděl zcela vážně Kokot.
„Takže sme to dopracovali až do prdele?“ zeptal se opatrně Blázen.
„Můj vůdce, zatím ještě ne, ale naše situace se lehce zkomplikovala. Asi se vrátím do skladu,“ řekl Kokot.

Major Chen zkusil navázat spojení se Základnou.
„Kapitáne Blázne, dávám vám 48 hodin, aby jste se čestně vzdali. Jinak budete vymazáni z povrchu zemského.“
Nějaký čas bylo radiové ticho, dokud Kapitán Blázen nepromluvil do čínské vysílačky.
„Ty vole, ty seš úplně blbej debil? Si jako myslíš, že sem nějakej pošahanej blázen, abych se vydal do vašich prašivejch bolševickej pracek? Děte do prdele, kokoti pojebaný.“
Hovor skončil tak rychle jako začal a major Chen nevěděl, jestli má být víc uražený nebo nasraný od té arogance.

„Kapitáne, Starý příteli, pojďte k obědu a vemte sebou ty dva opilce,“ promluvila do vysílačky Urgha.
Blázen pozvedl hlavu a uvědomil si, že nejspíš na chvíli usnul. Sehnul se pro brko padlé na zem a rozhlédl po pozorovatelně. Starý přítel klimbal, Jack s Karlosem měli rukama podepřená čelíčka, aby se jim neudělaly otlaky na obličejích a tvrdě spali.
„Kde je vůbec zbytek?“ zeptal se rozespale.
„Kapitáne, v jídelně a cpou do sebe míchaný vajíčka s párkem,“ odpověděla Urgha.
„To zní velmi lákavě, hned jsem tam,“ řekl Blázen a podíval se na hodinky, kolik vlastně uběhlo hodin od posledního rozhovoru s majorem. Ultimátum dvou dnů mířilo ku svému finiši.
„Kokote, jaká je situace?“
„Můj vůdce, jsme v jídelně.“
„Jo ty seš tam taky, já sem myslel venku ohledně toho sarkofágu.“
„Můj vůdce, odebral jsem nějaké vzorky a nyní běží v laboratoři analýza. Výsledky budu mít až za několik hodin, ale vypadá to, že máme co do činění s velmi urputným materiálem mimozemského původu. Bůh ví, kde k němu komunisti přišli,“ odpověděl Kokot.
„Dobře, za chvíli jsme dole,“ ukončil Blázen rozhovor a šel probudit spáče.

„Synáčku, ty vypadáš vyřízeně,“ přivítala stará dáma příchozí do jídelny.
„Vajíčka jsou na pánvičce, přílohy máte na stole,“ rozesmála se Urgha, když viděla skupinu čtyř zombie.
„Moc se nesměj,“ odsekl Jack a otevřel láhev s Karlosovým absinthem.
„Doktore, ty si taky bez spojení?“ zeptal se Blázen palubního doktora, který zrovna nebyl pod vlivem své oblíbené psychedelické drogy.
„Kapitáne, předpokládám, že Muskové jako vždy zaregistrují naše zmizení a přiletí nám pomoct vyřešit tento malý problém,“ odpověděl a pustil do krevního oběhu dávku kyseliny.
„Tak to taky doufám,“ řekl Blázen, zapálil brko a šel prozkoumat vajíčka.
„Můj vůdce, čínští soudruzi právě dokončili svoji operaci a naše základna je zcela hermeticky oddělena od okolí syntetickým betonovým krytem,“ řekl Kokot, kterému pípla v hlavě zpráva z laboratoře.
„Takže jsme definitivně odříznuti od světa,“ konstatoval Blázen, potáhl z brka a sáhl po lahváči.

„Soudruhu majore, z velitelství přišla zpráva, že zde máme nechat hlídky a okamžitě se s většinou ponorek vrátit do přístavu,“ promluvila obsluha komunikačního zařízení.
„Zrovna teď, když je máme konečně v kleštích, ze kterých se nevyškubnou. Co se vlastně děje?“ řekl Chen.
„Soudruhu majore, podle hlášení to vypadá, že máme mnohem větší problém než je Kapitán Blázen. K Zemi se blíží neznámá gigantická flotila a prozatím nereaguje na jakékoliv žádosti o spojení,“ řekl voják.
„Tak to vypadá, že bude válka. Necháme tu šest ponorek a zbytek se ihned vrátí. Poletíme do vesmírný bitvy,“ pověděl pomalu major Chen a začal vydávat patřičné rozkazy.

V čínském ústředí vládlo napětí. Dorazil čínský prezident a celé ústřední politbyro s nejvyššími armádními vůdci.
„Soudruzi a soudružky,“ začal prezident proslov, „stojíme před největší hrozbou od dob Hungských válek. K naší vzácné domovině se blíží ohromná armáda neznámých útočníků, kteří odmítají jakékoliv žádosti o komunikaci. Musíme uvést veškeré ozbrojené síly do nejvyšší pohotovosti.“
V jednací hale u oválného stolu zavládlo ticho. Všichni dobře věděli, o co kráčí. Válka přichází.
„Soudruhu prezidente, za generální štáb potvrzuji, že většina našich složek je připravena. Právě nyní v oblasti Kuiperova pásu rozmisťujeme největší bitevníky. Můžeme přepnout obraz,“ postavil se jeden z generálů a zapnul ohromnou obrazovku.

Přímý přenos z velitelského můstku bitevníku ukazoval mohutné čínské lodě strategicky rozmístěné před pásem.
„Soudruhu prezidente, veškeré naše atomovky jsou připraveny a čekáme na nepřítele, abychom ho mohli jménem komunistické strany rozdrtit v prach,“ ohlásil velitel operace z křižníku.
„Soudruzi, jsme s vámi a věříme, že vítězství bude naše,“ odpověděl prezident a zasalutoval. Celý jeho štáb ho následoval a všichni salutovali i ve chvíli, kdy z hromady vesmírného kamení vylétly velké temné lodě.
„Při všech svatejch hovnech, co to kurva je?“ řekl nějaký vystrašený hlas.
„Tak to bych taky rád věděl, okamžitě začněte střílet!!!“ vykřikl prezident.
Celá flotila čínských kosmických bitevníků vypustila ohromný počet jaderných střel, které neúprosně zamířily k nepřátelským lodím. Už to vypadalo, že velitel a pozemský štáb začne jásat, ale nedošlo k tomu, protože cizí lodě odpověděly protiútokem.
Paprsková děla neomylně rozřezávala přibližující střely a část pozornosti jejich obsluha zamířila směrem k bitevníkům.
Všichni v přímém přenosu sledovali velmi rychlý konec, během kterého byla čínská flotila rozřezána na kostičky velikosti krabiček od krbových zápalek. Včetně posádek, materiálu a několika lodí s novináři nejvýznamnějších deníků Sluneční soustavy.

V generálním štábu čínské komunistické strany zavládlo ticho.
„Soudruzi, jsme v prdeli,“ řekl stručně prezident a padl zdrcen do křesla.

1 2 3 4 5 6 7