1 2 3 4 5 6 7

„Ty vole, Kokote, to zabolelo jak svině, propříště přenos nějak uprav, takhle se nedá transportní paprsek prakticky používat,“ rozsvítil se na předním panelu obraz z Bláznovy a Pongovy čelní kamery.
„Tak tady si ty zakázenej šmejde,“ šel Pong k císaři a v záběru se zjevil meč.
„Pongu počkej kurva chvíli, on se uklidní, vydýchá překvapení, že sme prošli jejich štíty jako meč máslem a zkusíme si popovídat,“ zastavil ho Blázen.
„Šéfe…?“
„Pongu, vydrž už se dává dohromady a dozajista bude schopen vyjednávacího rozhovoru. Jestli dojde i na technologie nevím, ale můžeme taky hodit řeč,“ vysvětlil mu Kapitán, zapálil čerstvě ubalené brko a čekal, až se Zakázaný císař srovná s realitou a osobní stráž nebude mrtvá, protože Pong nekompromisně zabil každého, kdo se pokusil přiblížit.

Trvalo asi patnáct minut, než Zakázaný císař promluvil. Rozhlédl se po vyvražděném můstku a spatřil Ponga, který zabíjel neustále přicházející vojáky, jenž se pokoušeli dostat všemi možnými způsoby do místnosti.
„Přestaňte,“ zakřičel císař, když mu došlo, že Blázen drží v ruce střelnou zbraň .44 Magnum.
„Výborně, já normálně zbraně nenosím, ale dneska sem si jednu vzal,“ řekl a pohupoval revolverem, „umí dělat fakt velký díry do těla,“ dodal lakonicky.

Císařští vojáci přestali útočit, Pong odsunul mrtvá těla od dveří a zavřel, aby měli klid ke krátkému rozhovoru. Usadili se ke stolu, Blázen odložil zbraň a nechal svého ochránce dělat svoji práci, to jest hlídat.
„Vo co ti člověče posraná jde? Nějak to pořád nemůžu pochopit. Normálně si děláme svůj neškodnej byznys a najednou se nám do života začne srát nějakej zakázanej sráč,“ zapálil Blázen brko a vyfoukl kouř.
„Nikdo ještě přede mnou nezkusil promluvit takovým odporným tónem,“ arogantně řekl císař a nahodil výraz suveréna, což nasralo Ponga a píchl do něj špičkou meče.
„Drž piču a odpovídej na Šéfovy otázky, kundo.“
Zakázaný císař sebou překvapeně trhl a vypadal poněkud vyděšeně.
„Víte,“ začal mluvit a těkal očima, „pátrám po receptu výroby kamene mudrců a po tajemství Musků. Mí vyslanci se vraceli ze svých cest se vzorky průhledného kamení a historkách o Muscích, kteří cestují mezi galaxiemi.“
„A ty vole, co to je za nesmysl a co bysme s ním měli mít společnýho?“ odplivl slinu nechápající Kapitán.
„Takový zvláštní kámen, který když užijete, pocítíte nával energie a moudrosti. Naráželi na něj v mnoha koloniích a trvalo dlouho, než se nám podařilo zjistit, že ho vyrábí jakási velmi nebezpečná společnost vedená Kapitánem Bláznem,“ pokračoval Zakázaný císař.
„A ty pičo,“ řekl stručně Pong, vyndal své narkonáčiní a začal chystat pořádný lochny.
„To je přesně ono,“ vykřikl císař a ukázal rukou na odložený dýlerák s logem Pong & Co.
„Eee? Co je přesně ono?“ hlesli Blázen s Pongem téměř současně.
„Tohle,“ císař vzal do ruky sakl a zvedl jej ze stolu.
„To není žádnej kámen mudrců, sice seš po tom silnej a fakt megachytrej, ale je to jenom perník. Piko, led, meth, pergo, péčko, čeko, matro, pedro, peří, sníh, peršing, ty vole, starej dobrej methamfetamin. O tom ste nikdy neslyšeli, kreténi…?“ rozesmál se Pong na celý kolo, až mu smah padal z nosu.
„To si děláš prdel,“ kroutil hlavou Blázen a šlukoval jako blázen, „vždyť vůbec nebyl problém přijet k nám do fabriky, koupit technologii s licencí a začít vařit sám. A Muskové by se s tebou vůbec nebavili, protože si fakt zasranej lůzr.“
„Můžu si dát?“ zeptal se Zakázaný císař, který s výrazným chtíčem ve ksichtě pozoroval, kterak Pong labužnicky saje jednu čáru za druhou.
„Posloucháš mě, kokote?“ zařval Blázen, protože vnitřně cítil zklamání ze setkáním s takovým dementem.
„Poslouchám, ale fakt bych si dal lajnu,“ zamručel císař a nepřestával sledovat ubývající perník.
„Pongu, nic mu nedávej, tenhle chlap je úplnej magor a kvůli piku by byl nejspíš schopen vyhladit celou planetární soustavu,“ řekl důrazně Blázen a podíval se po svém ochránci.
„Šéfe, rozhodně mu dám akorát tak nasrat. Co s ním uděláme? Mám ho zabít?“
„Pongu, já ti úplně nevím. Docela bych byl rád, aby se díval až do úplného konce, jak jeho panství mizí z mapy vesmíru,“ přemýšlel nahlas Blázen.
„Vy ste blázni, myslíte, že zničíte Zakázané císařství?“ rozesmál se císař a zmizel v propadlišti, které se pod ním najednou otevřelo.
„Co to kurva?“ vykřikl Pong.
„Serem na to. Kokote viděls to, tak nás přenes zpět.“
„Můj vůdce, rozkaz,“ odpověděl Kokot a přemístil Kapitána s Pongem zpět na palubu Kapky přesně v okamžiku, kdy výbuch rozerval zeď císařského kapitánského můstku a dovnitř vtrhli ozbrojenci.

„Panebože, to bolelo,“ kroutil Kapitán celé tělo, když byli doma na můstku.
„Můj vůdce, vymyslel sem plán, ale musíme zpět na Základnu a přes Titan se tam nedostaneme, protože tamní Stanice je v absolutním obležení. Dovnitř se nikdo nedostal, ale mohlo by dojít ke škodám, kdybychom se pokusili probít dovnitř.“
„Kokote, ještě že tě mám. O co v tom plánu půjde?“ pochvalně řekl Blázen.
„Vyzvednu v tajném skladu nějaké experimentální zbraně a zlikvidujeme tyto lidské štěnice,“ odpověděl důrazně robot a začal chystat Kapku k odletu.
K velkému překvapení střílejících císařských lodí se před nimi otevřela červí díra, která dost vážně poškodila několik bitevníků a v níž zmizela ostřelovaná loď.

„To byla velmi vychcaná finta,“ pochválil Blázen únik, když se vynořili několik světelných minut mimo Sluneční soustavu.
„Taky nebezpečná, Muskové příliš nedoporučují otevírat díry takhle blízko hvězdných objektů,“ odpověděl ze svého křesla Doktor.
„Kokote, co teď?“ zeptal se Pong.
„Teď zapnu maskování a prokličkujeme až k matičce Zemi,“ odpověděl Kokot a začal počítat letovou trasu.

Cesta trvala několik vypitých lahváčů a vykouřených jointů, ale nakonec se před nimi objevila modrá koule, která jasně prozrazovala domov.
„Můj vůdce, čeká nás nebezpečná část. Tento kus vesmíru je doslova prošpikován senzory, tak doufám, že nás nezpozorují.“
„Kokote, vždyť by nás neměli vidět,“ podivil se Karlos.
„Neuvidí nás, ale vedlejší jevy, které způsobíme během průletů atmosférou by mohli zaregistrovat. Pohyby mraků, zvýšená teplota vzduchu způsobená třením molekul a podobně. Pokusím rizika omezit na minimum, ale stoprocentní jistotu nemáme.“
„Co se dá dělat,“ zamumlal Blázen a zapálil joint.
„Zkuste prosím snížit veškeré zvukové projevy na minimum,“ dodal ještě Kokot, než využil veškerý výpočetní výkon plně k řízení lodi.
„Nemáme přestat i dejchat?“ ironicky poznamenal Pong.
„Bylo by ideální vypustit veškerou atmosféru, ale mám takové podezření, že nikdo z vás, kromě mě tedy, by nevydržel delší dobu ve vakuu,“ odpověděl Kokot a nahodil naprosto nezúčastněný výraz.

V podstatě teď by se hodil dlouhý efektní záběr bez jediného střihu, který by diváka nechal proletět nad Zemí, aby pak zamířil skrz oblaka nad pevninu a moře, až by skončil nárazem do vodní hladiny a pokračoval podmořským výletem k vysokým horám do jednoho údolí, které už čtenář zná. Ještě to nikdo nevěděl, ale přístroje v několika pozemských sledovacích stanicích zaregistrovaly podivné anomálie v atmosféře.

Kapitán Blázen vypnul ochranné pole, Kapka proplula tunelem a zamířila k molu.
„Konečně doma,“ zaradovala se Urgha, když Blázen otevřel vstupní dveře a Mozeček s Mazlíčkem je běželi přivítat. Kokot měl opravdovou radost a objal své studené miláčky. Blázen vyhlásil rozchod a posádka se rozutekla za svými potřebami.

Večer seděli v jídelně nad teplým jídlem a krátkou poradou.
„Můj vůdce, prohledal jsem tajný sklad v tajném skladu a našel několik experimentálních zbraní, které by nám mohly pomoci a současně snad nezničí okolní planety a veškerý život široko daleko.“
„Kokote, jak moc jim věříš?“ zeptal se Blázen.
„Můj vůdce, celkem dost.“
„Kdy můžeme vyrazit?“ promluvil Pong.
„Kdykoliv.“
„Šéfe výborně, jsem připraven jít zase do boje a pokračovat ve vyhlazování těch zakázanejch debilů.“
„Pongu, odpočineme si a vyrazíme ráno,“ odpověděl Kapitán a všichni, tedy kromě Ponga, ocenili výtečný nápad. Cinkání lahváčů oznámilo začátek uvolněného večera.

1 2 3 4 5 6 7